Říjen 2011

Co všechno by bylo jinak

26. října 2011 v 9:32 | Annie |  Jak to vidím já
Včera jsem byla u doktora na očkování a protože tam bylo hodně lidí, pročítala jsem si svůj Zdravotní a očkovací průkaz ( pro neznalce: v případě holek taková růžová knížka a v případě kluků modrá ).
Asi se divíte, proč to tady píši, vždyť je to úplně obyčejná událost, ale já si v té narvané čekárně něco uvědomila, něco, na co jsem měla přijít už dávno.........
Co všechno by bylo jinak, kdyby v mém Zdravotním a očkovacím průkazu bylo zaškrtnuté "chronické onemocnění", nebo "vada zraku", nebo, nebo, nebo.......................
Těch "nebo" bych sem mohla napsat strašně moc. Představte si, že já si až teď uvědomila, jaké mám štěstí, že mám "čistý" Zdravotní průkaz, - že jsem zdravá!
Ano, já vím, odmala mi to vtloukali do hlavy, jaké mám štěstí, že jsem zdravá a já, sobec a zabedněnec největší, si to pořádně uvědomila až teď! Nedokážete si představit, jak se za sebe stydím........
Hrozný pocit.
Celý život si na něco stěžuji. "Věčně nespokojená" - dvě slova, která mě přesně vystihují.
Co by jiný lidé dali za to, kdyby mohli vidět padající list, kapku deště, nebo obyčejnou sedmikrásku. Kdyby mohli vidět.
Co by jiní lidé dali za to, kdyby se mohli projít po trávě mokré od ranní rosy. Kdyby mohli chodit.
.........
A já? Já mám tohle všechno a přesto dokážu den co den najít něco, na co bych si mohla postěžovat. Mám nemožný mobil, je zima, prší, profesor je nespravedlivý, dostala jsem trojku z Matematiky, atd., atd.
Měla bych být šťastná, že vůbec jsem. I když mě můj bratr nenávidí..... A já se mu nedivím. - Jako sestra stojím za houby a nejen jako sestra i v jiných směrech..........
Zkusím změnit nevděčnou holku na někoho lepšího.
Vím, že je to skoro nemožné, ale zkusím to.

Můj první blog

22. října 2011 v 15:45 | Annie |  Jak to vidím já
Ahoj všichni! :)
Tohle je můj úplně první článek na mém úplně prvním blogu! (Náš matikář by řekl: To je maso!:D, ale vůbec nevím, proč sem toho dědka vlastně tahám.....:D) Zaprvé bych vám chtěla říct, že nebýt starého strejdy Googla, tak by tenhle blog nikdy nevzniknul ( o tom jindy ). Zadruhé bych moc chtěla poděkovat Zasněné* z blogu http://zasnena-slecna.blog.cz/ -koukněte se tam, je to neuvěřitelně talentovaná spisovatelka, - za to, že mi vysvětlila, co to blog vlastně je :D. A zatřetí jsem vděčná vám všem, kdo jste měli dost odvahy a přečetli si tyhle moje myšlenkové pochody:D.