Prolog

18. prosince 2011 v 16:08 | Annie |  Pýcha předchází pád
Čauky, tak tady máte moji první kapču první povídky. Je to jen jakýs takýs úvod = nic nečekejte:D. Takže, jako při slohu - zavřít obě oči! =D
Doufám, že si užíváte ty "svátky klidu a míru" a že vás netrápí rýma.
Mějte se famfárově! :D
Kapitola pro Juilet :) :*

Běžela jsem temnou uličkou. Někdo mě honil. Byla tma a já nic neviděla, takže jsem pořád zakopávala o nějaké věci, které jsem nedokázala rozeznat. Nohy mi začali vypovídat poslušnost. Nemohla jsem dál.
Ale ano! Musíš běžet! ozývalo se mi v hlavě.
Ne, už nemůžeš. Zastav. Nemáš žádnou naději… ševelil nějaký jiný hlas.
V tom jsem v dálce uviděla světlo. To byla moje naděje. To kouzelné světlo. Běžela jsem dál. Světlo se pořád přibližovalo. Bylo blíž a blíž. Už jsem ho měla nadosah! Vztáhla jsem ruku a dotkla se ho. Najednou jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a následoval ten známý pocit, když jsem se propadala do nějaké propasti.

"Melanie! Probuď se, holčičko," skláněla se nade mnou moje chůva Poppy s ustaraným výrazem. "Copak? Měla jsi noční můry?"
Lapavě jsem se nadechovala a uvědomila si, že jsem zalitá potem. Ale za žádnou cenu jsem nechtěla dát najevo svůj strach. "Ne, jen takový podivný sen." odpověděla jsem a snažila se, aby to znělo co nejlhostejněji.
"Křičela jsi. Volala o pomoc." řekla a zkoumavě se na mě podívala. "To už je tenhle týden potřetí."
"Kolik je hodin?" zeptala jsem se, ve snaze odvézt rozhovor jinam.
"Půl osmé," odvětila Poppy.
"Cože?!" vyletěla jsem. "Nestíháme do školy!"
Chůva se na mě podivně koukla a řekla: "Co se to s tebou děje, Mell? Jsou přece prázdniny."
"Aha." Na nic víc jsem se nezmohla.
"No, za chvíli bude snídaně tak se neopozdi." S těmito slovy se zvedla z mé postele a odešla.
Já se nebyla schopná pohnout. Co to je? Pořád opakující se sny. Hodně divné sny. Proč se mi zdají? Jsem snad blázen? Honilo se mi hlavou. Ale ani na jednu z těchto otázek jsem nedokázala odpovědět a tak jsem radši šla do jídelny.
Naše jídelna byla přibližně stejně velká jako tělocvična. Všude na stěnách vysely obrazy mých předků a jiných zbytečností. Byl tam také velký, dlouhý stůl ke kterému by se vešlo šestnáct lidí, ale jedli jsme tam jen já, matka a otec. V jednom rohu místnosti stála velká televize a kousek od ní byli tajné dveře do tátovi pracovny. Byli zabudované do knihovny. Já je objevila už dávno, ale rodiče si zřejmě mysleli, že o nich nemám ani ponětí. Cha. Věděla jsem o všem co se jen trochu týkalo knihovny, protože jsem děsná knihomolka. Po celé protější stěně se táhlo francouzské okno a byl tam i vstup na balkon.
Posadila jsem se na židli a netrpělivě vyčkávala, až mi Luisa - to je naše služka - přinese snídani. Zrovna když jsem si říkala, že si snad proto jídlo dojdu sama, Luisa přicupitala s velkým podnosem a začala prostírat na stůl. Něco se mi na tom nezdálo… Vždyť ona prostřela pro pět osob! "Luiso?"
"Ano slečno?" podívala se na mě tázavě.
"Proč prostíráš pro pět lidí?"
"Slečna Gregorová ( A/N: to je Poppy) mi to řekla. Prý očekáváte vzácnou návštěvu a ona chce jíst s vámi," odpověděla služka úslužně. "Ale promiňte, už musím jít." řekla, položila přede mě topinky se slaninou a odcupitala těmi svými baletními krůčky zpátky do kuchyně.
Jakou návštěvu? Rodiče by mi přece něco řekli. Přemítala jsem, ale pak mi zavoněla slanina a zároveň zakručelo v břiše a už jsem neměla čas nad tím přemýšlet.
Po chvíli přišli rodiče i s Poppy. Pátravě jsem se na ní zahleděla, ale ona se mi vyhýbala pohledem. Matka a otec se tvářili stejně zmateně jako já. Tak proto mi to neřekli. Nevěděli o tom stejně jako já. Pomyslela jsem si. V tom někdo zazvonil. Z Poppyny tváře se nedalo nic vyčíst, když šla otevřít. Nervózně jsem poposedávala na židli. Na chodbě se ozvali dvoje kroky.
Dveře se otevřeli a vešla chůva s nějakým mužem. Ten muž byl zvláštně oblečen. Hodně zvláště. Měl na sobě dlouhý, tmavě fialový plášť, který ho halil od hlavy až k patě. Na nohách měl tenisky značky Adidas, které byly černé, jen ty tři pruhy byly bílé. Husté hnědé vlasy byli skoro zakryté zvláštní čapkou. Celkově mi připomínal někoho, kdo zkombinoval Merlinův a současný styl. (Myslím Merlina, toho neexistujícího čaroděje.) Zjevně byl také velmi nervózní a očima těkal po místnosti.
"D-dobrý den." vykoktal. "Jmenuji se Neville Longbottom. Vaše dcera byla vybrána na Školu č-čar a kouzel v Bradavicích."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miss.PerlanQa Miss.PerlanQa | Web | 18. prosince 2011 v 16:25 | Reagovat

Ahoj. Prosím zahlasuješ za Miss.PerlanQu : http://zoey-love.blog.cz/1112/miss-senior-4-kolo ... Ďakujem . Stačí napísať na blog a oplatím :) 8-)  8-)  8-)  8-)

2 Penelope Eleanor O'Connel Penelope Eleanor O'Connel | Web | 18. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

:-D  :-D Chudák Neville!!! :D Já zapomněla z jaké je to doby! :-D Krásný úvod! ;-) Vypadá to velmi poutavě.

3 Aoi Gumi Sakura/Fernandes Aoi Gumi Sakura/Fernandes | E-mail | Web | 19. prosince 2011 v 14:30 | Reagovat

Yeyyy!! Nevillek!! Já jsem úplně zapoměla, že je to v budoucnosti :33 Chuděrka náš!! Úplně ho vydím!! Byl to váážně zajímavý úvodek, ikdyž jsem zvyklá na kradší *no jooo jsem děsně líná no* Ta holka zatím nevipadá moc pyšně no!!
Ale stejně!! Čaroděj v adidaskách!! Ty máš, ale nápady :33 To mě teda zajímá, jak bude vypadat Lenka :33

4 Annie Annie | 19. prosince 2011 v 15:05 | Reagovat

[2]: Děkuju. :-) Já skoro taky :D.

[3]: No ona zpychne, neboj :-D. S těma adidaskama chtěl bejt nenápadnej. :D Děkan :-).

5 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 19. prosince 2011 v 16:06 | Reagovat

Promiň! Dřevo si to čtu až teď! Ale... Sen, ten začátek nádhera! Krásnej popis! A pak ten rozhovor, taky super, ale moc jsem nevěděla o co jde. :D Ale to hlavní hrdinka taky, takže mi to nějak nevadí. ;) No a Neville na konci? No to mě podrž! Jinak je to ale moc hezké, vážně. ;) Jen tak dál a nejlépe co nejdřív. :)

6 Nikinka Nikinka | Web | 19. prosince 2011 v 19:37 | Reagovat

Chudáček Neville :D :D
Krásný začátek.. :-)

7 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 19. prosince 2011 v 22:05 | Reagovat

Děkuju! Strašně moc. :) Odpověděla jsem ti ještě ke mě k článku, ale sem jsem ti jen chtěla napsat... Já tebe taky! :)))

8 Juliet Rocks Juliet Rocks | Web | 19. prosince 2011 v 22:23 | Reagovat

Já tam jsem. :D Kde jsi ty? :D

9 Annie Annie | 19. prosince 2011 v 22:32 | Reagovat

[5]:Ono to má být takový nesrozumitelný (pochopíš později ;-)). Ale moc děkuju! :-)

[6]: Díky Ti :-D.

[7]: :* <- To snad mluví za vše :D.

10 Werů** Werů** | Web | 20. prosince 2011 v 18:02 | Reagovat

Dokonale napsané :-)

11 cincina cincina | Web | 20. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

Jasně, spřátelíme :)... A chci další díl téhle povídky prosím :D Děsně se mi to zalíbilo :)

12 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 20. prosince 2011 v 19:05 | Reagovat

Skvělá kapitolka! :-) Jak už psali ostatní, chudák Neville :-D, ale on to vždycky nějak zvládne :-D. Superní, moc hezky píšeš ;-). A promiň, že jsem se neozvala dřív, ale nějak mám shon...jinak děkuju za chvalné komentáře ke kapitolkám :-), další kapču jsem ještě nezačala ani psát. Jaksi není psací nálada a snad ani čas, tak smad o prázdninách :-)

13 Mai Mai | Web | 20. prosince 2011 v 21:12 | Reagovat

jé, můj zlatej Neville!
tuhle dobu mám hrozně ráda - škoda, že ta moje povídka je totálně převálcovaná Dramione

14 Annie Annie | 21. prosince 2011 v 17:40 | Reagovat

[10]: Díky moc :-).

[11]: Pro tebe všechno :D.

[12]: Děkuju, já tě chápu, taky mám blázinec :-D. Doufám, že psací nálada co nevidět přijde :-) a nemáš zač.

[13]: Já pro ni taky hlasovala :-?. Zlá Annie, zlá Annie! Abych to napravila, věnuju ti příští kapitolu, tam bude Neville hodně ;-).

15 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 22. prosince 2011 v 14:05 | Reagovat

Ahoj, Ann... Tak se poštěstilo, a udělala jsem ti ten wallpaper s Dramione :-)

16 *Verush* *Verush* | Web | 22. prosince 2011 v 15:15 | Reagovat

Annie,pls co nejdřív další díl!! :-D

17 Zasněná* Zasněná* | Web | 23. prosince 2011 v 8:33 | Reagovat

Chudák Neville. Musel být z toho pěkně nervózní. :-D A jinak, Mel se mi zatím líbí, hodně! Stejně jako celá povídka. Prostě super Takže pie, piš zlato :-D

18 Annie Annie | 23. prosince 2011 v 9:29 | Reagovat

[15]: No to je super! :-)

[16]: Jo já se pokusím :-D.

[17]: Děkuju Ti. Z Nevílka jsem udělala takového obětního beránka :D. Chudášek :-D.

19 Moni Moni | E-mail | Web | 26. prosince 2011 v 17:46 | Reagovat

Pěkný, těším se na pokráčko ;-) doufám, že bude brzo.

20 Eliška Eliška | 27. prosince 2011 v 11:36 | Reagovat

Krásně napsané,už chci další díl :-D

21 Mai Mai | Web | 31. prosince 2011 v 15:43 | Reagovat

kdy plánuješ pokračování?

22 Lucy Lucy | Web | 13. ledna 2012 v 22:34 | Reagovat

Krásný prolog :-) Už se moc těším na pokračování :-)

23 Lily Lily | 29. března 2012 v 14:14 | Reagovat

Hustý Neville nejdřív mi to připadalo jako Brumbál, ale to byla blbost a on to byl Nevillek! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama